BYL KRUH. O STRACHU

Díky všem odvážným. Kruh byl.

Ano, mnozí mluvili i o strachu z účasti v kruhu o strachu. Ale přišli, mluvili, naslouchali.

Objevil se i smích, ale mnohem více bylo slz. Odvážným bylo dopřáno pozměnit skládanky balvanů, některé možná odvalit, některé možná rozbít. Mluvit a podělit se, naslouchat a vnímat. Slyšet, že za mnohými jistými tvářemi jsou nejistá nitra.

Slova o síle, možnost vnímat sílu kruhu, příležitost měnit, změnit.

Byly s námi i děti. Některé pozornější v kruhu, některé část v kruhu a část mimo něj. Zdánlivě zabrané do “svých” činností, ale přítomné. Připomínající, že dítě bez strachu hledá průvodce bez strachu jako inspiraci, jako vzor. A nejistý průvodce může najít oporu právě v tom človíčkovi, vůči kterému by rád působil jistě vždy a všude…

Díky všem odvážným. Kruh byl. Jako všechny… trvá.