BEZVA, TY,
… člověče, který jsi se rozhodl vstoupit na toto místo a čteš tyto řádky. Setrvej ještě chvilku a po následujících řádcích alespoň zvaž, zda se stát příznivcem, sympatizantem, účastníkem, šiřitelem myšlenky čistoty českého jazyka. Nebo odejdeš a zůstane prozatím jen (po)vědomí, že jsou lidé kladoucí větší důraz na to, co říkají i co slyší.
VIZE: ZRCADLOVÝ EFEKT
Na počátku 90. let minulého století vstoupilo do mého světa slůvko JAKO. Naštěstí ne do mého slovníku, ale do mých uší, ze všech stran. Pobýval jsem tehdy v Praze na studiích a "jako" lavinovitě probublalo napříč všemi vrstvami obyvatelstva. Bylo to vlastně i slovo pokrokové - narozdíl od tehdejšího výplňového "vole" až "voe", které náleželo výhradně mužské řeči, bylo "jako" uchopeno i ženami. A dařilo se mu velice dobře, důkazem je, že zapleveluje naši řeč dodnes.
LAVINA OČISTY
Každý, kdo pročistí svou řeč, stává se inspirátorem i pomocníkem svému okolí: slyší "vatu" kolem, dokáže upozornit. Vědomí o řeči mluvené i slyšené se lavinovitě rozšíří.
Přítel vědomé řeči
Když mluvím, vnímám
- Volím vhodnou rychlost řeči.
Volím takovou rychlost řeči, abych stihl vnímat slova, která používám. - Používám pouze slova potřebná pro sdělení.
Vynechávám všechna výplňová slova - slova jalová, prázdná, nesmyslně použitá, cokoliv zastupující - JAKO, JAKOBY, VLASTNĚ, PROSTĚ, JAKSI, TO a další.
Když poslouchám, vnímám
- Soustředím se.
Nejlépe výhradně na řeč člověka, kterému věnuji svou pozornost. - Zpomal(te) prosím!
Nestíhám vnímat? Žádám mluvícího o zpomalení. - Můžete mi to vysvětlit?
Nerozumím? Žádám mluvícího o zopakování či vysvětlení jinými slovy.
Je to důležité?
Ne, pokud vám nezáleží na tom, zda vám lidé rozumějí.
- Pomalejší tempo řeči znamená sice menší počet vyslovených slov za minutu, ale větší počet slov mnou vhodně zvolených a posluchačem pochopených.
- Zaplevelená řeč zatěžuje posluchače, musí třídit má slova na Obsah a Odpad. Zpomaluje se tak jeho vnímání, zvyšuje se příležitost k omylu, k přeslechnutí, k nepochopení.
Čistá, "vypletá" řeč naopak zklidňuje posluchače, vyvolává v něm důvěru a je schopen se plně soustředit na VŠECHNA má slova - nemusí je třídit. Je se mnou v užším kontaktu, snáze a delší dobu udrží pozornost. - Pomalejší, prostá a jednoduchá řeč je snáze a lépe srozumitelná posluchačům. Je jako obraz tvořený z květů - prostý i pestrý vynikne více na čistém záhonku, než uprostřed slovního plevele.
Ne, pokud vám nezáleží na tom, zda rozumíte, co vám lidé říkají.
- Ano, soustředit se je v dnešní uspěchané době obtížné.
Ano, jsme to my, kdo sebe sama i ostatní žene stále rychleji "kupředu". Schopnost rozdělit pozornost na více vjemů z okolí není výhodou - zaručeně mi z každého zdroje vjemů něco vypadne, něco nestihnu - slyšet každé vyslovené slovo, pochopit jeho význam, zachytit melodii, v osobním či obrazovém kontaktu zachytit mimiku mluvícího i řeč celého těla.
Ano, mohu podléhat iluzi, že více věcí najednou mi dopřává více času "po vyřízení". Jenže... Zkuste poctivě v závěru dne najít ten "uspořený čas". Našli jste? :-) - Požádat mluvícího o zpomalení je důkazem mé snahy vnímat. Je celá řada způsobů, jak včas zastavit příval slov, pokud je pro nás příliš silný či rychlý - od gesta přes citlivé vystihnutí alespoň krátké pauzy k přerušení, až po velmi zřetelné a hlasité upozornění mluvícího, pokud na jemnější způsoby nereaguje.
- Požádat mluvícího o opakování či vysvětlení nepochopeného je důkazem mé snahy vnímat, důkazem zájmu o sdělení. Jen člověk, kterému na vašem pochopení ve skutečnosti nezáleží, vás odmítne.
Zkusíte?
Na co se připravit?
Na cestě k čisté řeči nás doprovázejí signály - otravné, skličující, inspirující, povzbuzující. Záleží jen na nás, jak je vnímáme.
signál 1: SLYŠÍM SVOU VATU
- Po nějaké době od rozhodnutí, většinou velice rychle, začínám víc a víc vnímat svou řeč - slyším postupně všechna prázdná slova. Možná mě překvapí, jak mnoho jich je.
- Snažím se jim vyhnout - jejich zpozorování a škrtnutí před vyslovením věty zabere ale trochu času, zároveň se rozhlížím, jestli si někdo všiml, že nemluvím souvisle. Proto nemluvím souvisle, občas větu nedokončím.
- Mohu cítít velký tlak - pocit neschopnosti se vyjádřit, obava z výsměchu okolí.
- ... NEMOHU MLUVIT, STYDÍM SE, ZLOBÍM SE ...
signál 2: SLYŠÍM CIZÍ VATU
- Po nějaké době od rozhodnutí začínám víc a víc vnímat řeč ve svém okolí - slyším postupně všechna prázdná slova. Možná mě překvapí, jak mnoho jich je.
- Velice mě rozčiluje a unavuje poslouchat ta nesnesitelně prázdná slova. Hledám cesty, jak sdělit mluvícímu, že je používá, velmi často nemám šanci - je to například mnou respektovaný člověk, nehodí se mu vůbec, často nebo neustále skákat do řeči.
- Zkouším to vydržet. Jistě, také jsem "kdysi" takto mluvil.
signál 3: PRVNÍ ÚSPĚCHY
- Krátce po prvních signálech se dostavují první záblesky radosti.
- Vlastní řeč začíná být postupně opět hladší, plynulejší, nabírá na jistotě.
- S návratem sebejistoty se stává naslouchání cizí vatě snesitelnější, i když nepříjemné.
signál 4: USPOKOJENÍ
- Radost z naslouchání vlastní řeči. Ne, pýcha ne, je to radost, jemná, v pozadí. Jako když pohlédnete do zrcadla na čerstvě umytou svěží tvář.
- Naslouchání ostatním při zachování nadhledu a laskavého třídění slov na Obsah a Odpad.
Pomoc?
Kdokoliv blízký, kdo je o krůček dál
- Podporu dokáže poskytnout každý, kdo vnímá vaši řeč.
- Podporu dokáže poskytnout každý, od koho snesete počáteční nepříjemné a otravné přerušování vaší řeči při upozorňování na používání slovní vaty.
- Podporu dokáže poskytnout každý, kdo je trpělivý, důsledný a neústupný.
- Podporu dokáže poskytnout každý, s kým můžete sdílet radost z každého pokroku.
A pak samozřejmě v rámci možností i podpora na dálku, pár povzbuzujících slov, příležitost sdílet zkušenosti. Můžete využít mailovou adresu opravdu@bezvaty.cz.
Přátelé vědomé řeči
Kdo se vydali na cestu k čistotě českého jazyka...
a chtějí svým příkladem inspirovat ostatní.
- Julinka Kaniová
- Martina Franzová
- Marcela Onderková
- Anička Hlaváčková
- Tom Hlaváček
- Zdenička Makovská
- Jirka Vinš
- Lucka Šímová
- Standa Mikeš
- ... volné místo ...
- ... volné místo ...
- ... volné místo ...
- ... volné místo ...
- ... volné místo ...
- ... volné místo ...
- ... volné místo ...
- ... volné místo ...
- ... volné místo ...
- ... volné místo ...
- Oldřich Hlaváček
Poděkování
Cesta k čistotě českého jazyka...
Jak je časté, je to cesta, která možná nikdy neskončí.
Český jazyk je živý, vyvíjí se, mění.
Každá změna přináší možnost ztratit něco z jeho krásy a čistoty,
nebo otevírá možnosti, jak jej obohatit, a přitom jej udržovat v čistotě.
Naše slova míří k uším nesčetných, zapisují se do jejich vědomí i podvědomí. Zároveň vibrují v našem světě jako ladičky celého vesmíru, spolu s dalšími zdroji. Využijme jejich sílu čistotou své řeči - vědomé řeči.
DÍKY VŠEM, KTEŘÍ JSOU OCHOTNI PŘISPĚT JAKÝMKOLIV ZPŮSOBEM, AŤ UŽ ZJEVNĚ ČI SKRYTĚ.
DÁRCI SE OBEJDOU BEZ FINANČNÍCH DARŮ, PŘESTO JE HODNOTA DARU NEVYČÍSLITELNÁ.