P. F. 2022
O DVOU RÁDCÍCH

Milí přátelé,

stále znovu a znovu se dostáváme do soupeření dvou rádců. Jeden je náš Rozum, cvičený a vychovávaný v posledních stoletích ke svrchovanosti, která přerostla v dojem, že je vše-obsažný, vše-vědoucí a vše-kontrolující. Druhým z rádců je ... Mnozí váhají, jak jej nazvat. Rozum zeslabuje i odvahu pojmenovat jeho konkurenci. Nejčastěji druhému rádci říkáme Intuice, Vnitřní hlas.

Jeden z těchto rádců pozoruje našima očima, naslouchá našima ušima, čichá naším nosem, ochutnává ústy a dotýká se věcí v našem světě. Všechny tyto nasbírané zprávy obrovskou rychlostí zpracovává v jednom z nejsložitějších počítačů na světě - našem mozku. Analyzuje, porovnává, prohledává obrovské kartotéky, zapojuje přirozenou i umělou inteligenci, předpovídá. To vše trvá zlomek sekundy, někdy pár sekund, někdy pár minut, někdy pár hodin... Ano, někdy i pár dnů, někdy... Někdy se k té samé záležitosti Rozum vrací a znovu a znovu opakuje postup. Někdy se dostává stále ke stejnému výsledku, který se s cinknutím a nápisem Hotovo objeví kdesi v naší hlavě. Někdy se ale výsledek s každým zamyšlením mění, s každým cinknutím vypadává jiná zpráva. Začínáme být nejistí, a to se nám nelíbí. Nejistota je klíčem ke strachu. Zpátky do jistoty! Znovu přemýšlíme, znovu se Rozum chápe svého díla.  Už není cílem objektivně vyhodnotit zprávy, už je v popředí zájem získat zpět jistotu výsledku. A tak lobujeme u Rozumu za určitý výsledek zkoumání. Rozum je zaměstnanec, i když máme v této roli jediného. A protože nechce přijít o svou práci a my nechceme přijít o Rozum, poslechne naše vědomé i nevědomé pokyny a ejhle! Vida, tak se "to" potvrdilo! Přesně "tohle" je správný výsledek, přesně tohle je PRAVDA, to jsem si naprosto jistý! Uf, vyšlo to. Mám jistotu a pravdu.

Druhý z těchto rádců nepotřebuje dostávat zprávy z našich smyslů. On ví, co vidíme, slyšíme, on ví. A ještě než se zeptáme, odpovídá. Odpověď neslyšíme, my spolu s oním Vnitřním hlasem "víme". Když otázka zazní, vstupuje na scénu Rozum a hlásí se o slovo. Přichází ono důležité rozhodnutí - komu budeme tentokrát naslouchat? Rozumu, který vystupuje velmi sebevědomě a nabízí své schopnosti v mžiku vyhodnotit situaci a poskytnout nám tu nejlepší radu? Nebo Vnitřnímu hlasu, který se jen tiše usmívá, protože nepotřebuje jakkoliv prokazovat své schopnosti, nepotřebuje se prosazovat a upozorňovat, že už má dávno vyhodnoceno a zkrátka zná Pravdu? 

Takto nahlíženo se možná divíme, jak je možné, že vůbec Rozum používáme, když je pomalejší, chybující, často jistě neobjektivní. Snad je to proto, že jsme současným světem vedeni právě k prosazování Rozumu jako základního nástroje. Má to odnepaměti svoje výhody - Rozum je člověkem získávaná schopnost, která se rozvíjí, zušlechťuje s věkem. U každého je jiná na počátku a každý má jiné možnosti v jejím rozvoji. Výtečně! To nám dovoluje rozdělovat lidi na hloupější a chytřejší! To nám umožňuje budovat hierarchie - v rodinách, ve školách, v zaměstnání. A výchova zajistí, že ti nižší prokazují úctu těm vyšším. Vyšším se to líbí a pracují na udržování své pozice, nebo ještě lépe chtějí postoupit do ještě vyšší úrovně. Tedy musí podporovat Rozum jako nástroj, který pro toto rozdělování funguje. Ego si pomlaskává blahem... Uvědomuje si totiž, že Rozum je manipulovatelný! Když obklopíte Rozum takovými zprávami, aby výsledek jeho zkoumání byl přesně podle vašich představ, můžete začít vládnout. Malými skupinkami, většími skupinami, stranami, profesemi. Stačí je utvrzovat v jedinečnosti Rozumu a pak poskytnout správné zprávy - nepohodlné utlumit či ukrýt, žádoucí opakovat, násobit, třeba i chybějící doplnit.   

Druhý rádce je v tomto směru nepoužitelný. Vnitřní hlas, Intuici, to má přece každý a trvale. Neopírá se o žádnou člověkem ovlivnitelnou skutečnost, naprosto nevhodná "dovednost" pro rozdělování společnosti, na budování hierarchie a ovlivňování. Ano, jsou pokusy hodnotit "horší" a "lepší" Intuici, ale to ve skutečnosti není hodnocení samotné Intuice, ale hodnocení schopnosti člověka jí naslouchat, ji vnímat a obhájit proti nabídkám rádce Rozumu. Samotná Intuice nerozděluje, ale spojuje, protože jejím zdrojem je Pravda - jakési Rozumem neuchopitelné jediné a jedinečné cosi, pro co nemáme slova, protože slova jsou rozumovou záležitostí a ta na Pravdu nestačí.

Pojďme tedy v roce 2022 dávat větší a větší prostor opomínamému rádci. Může se tím třeba i ukončit "mimořádno" spojené s hromadným virovým onemocněním, může se tím vyléčit nejen řada nemocných těl, ale hlavně duší. Naslouchejme si uvnitř, onomu Vnitřnímu hlasu, Intuici, to zcela změní náš pohled na svět. Vibrace udržované "mimořádnem" se ztlumí, místo strachu se objeví jistota. Jistota dá prostor radosti. Radost změní přítomnost našeho světa a začne vytvářet odpovídající budoucnost - radostnou...

P. S. Ze samotné podstaty jsou výše uvedená slova jen pokusem co nejlépe vystihnout svůj pocit, dojem, vjem, náhled. Neznamená to, že podařený a pravdivý... :-)